Rozhovory
Vánoce2 aneb Jak to vidí matikářka - Rozhovor se Šárkou Kostkovou
Ema Mocová (2. ročník)
Proč jste se rozhodla učit právě matematiku?
,,Matematika mě zajímala již od dětství a rozhodně mě bavila víc, než učení se informacím nazpaměť. Na matematice se mi líbí logická výstavba látky, od jednoduššího ke složitějšímu. Když pochopíte začátek, tak další kroky jsou už snadné."
Jak dlouho učíte a jaké jsou Vaše nejlepší a nejhorší zážitky?
,,Učím teprve 11 let, hlavně doufám, že ještě dlouho budu a že mě ty nejlepší zážitky teprve čekají. A nejhorší zážitky? S matematikou žádné nejsou" :).
Jak se Vám stala ta hrozná věc, že učíte na ČAGu?
,,Nabídka učit na této škole přišla nečekaně, nicméně velice vhod. Práce tady se mi velice líbí, proto je mi líto, že naše vztahy budou krátkodobé."
Jaké jsou Vánoce z pohledu matikářky?
,,Nevím, jestli má matikář jiný pohled na vánoce než ostatní. Při své vytíženosti se letos moc těším, že budeme doma v klidu se všemi dětmi. Zejména ten nejmenší, Oliver, už bude mít z Vánoc rozum a bude nadšený dárky. Jako matka mám stejně největší radost z dětského štěstí. A děti, zejména ty malé, neumí radost hrát, tak jsou jejich projevy bezprostřední."
Počítáte dárky pod stromečkem?
,,Počítám, aby děti měly stejný počet balíčků." :)
S kým slavíte Vánoce?
,,Standardně s rodinou, psem, kočkou a rybičkami, ale ty moc neslaví. Zato pes bude celý den smutně koukat, že on nic dobrého nedostane a kočka nám sežere, co kde odložíme…"
Máte nějaký vtipný zážitek z Vánoc?
"Vánoční svátky mi nepřijdou vtipné, spíš citově intenzivní. Vybavuji si jeden silný zážitek, starý už několik let. Starší syn si tenkrát přál od Ježíška PSP. Ani ten rok nechtěl nic jiného. Chtěla jsem, aby radost z dárku byla co největší, tak jsme se rozhodli, že syna budeme chvíli napínat. Očekávané PSP pod stromečkem nenašel. Tak zklamané dítě jsem dlouho neviděla, tak jsme mu naznačili, ať se podívá ještě v kuchyni na židle. A on tam ještě jeden balíček byl, ten jediný toužebně očekávaný. Dominik roztrhal papír a viděl, že dostal to, co si přál. Představovali jsme si, že bude šťastný, místo toho najednou zbledl, zezelenal a začal zvracet. Jak se snažil zachránit, co se dalo, rozběhl se do koupelny, nicméně jeho nervová a trávicí soustava zkolabovala a on zvracel celou cestu. Místo, abychom si jako rodiče užili klidný, šťastný a spokojený večer, tak jsme dvě hodiny uklízeli podlahu, stěny,…
Alespoň jsem se poučila, že ne všechno dopadne tak, jak bychom si přáli. Nicméně doufám, že když vám všem popřeji klidné, příjemně strávené svátky, že tomu u vás všech tak i bude."
Kdo, co? Vánoce z pohledu češtinářky - Rozhovor se Zdeňkou Huckovou
Proč jste se rozhodla učit právě Češtinu?
,,To je hezké, že píšeš slovo čeština s velkým písmenem. Asi jí přikládáš náležitou vážnost. Ne jako já, když jsem si ji kdysi na FF UK jen tak "přilepila" k vysněné francouzštině, za kterou bych byla upsala duši ďáblu. Jenomže karta se obrátila, jak to v životě bývá, a dnes učím češtinu moc ráda."
Jak dlouho učíte?
,,Ženy se neptáme na věk ani na události s ním související. Co kdybychom se dozvěděli nižší cifru, než jsme původně čekali? Pak bychom s velkým zaujetím vykřikli třeba: "Ale to já jsem si myslela, že učíte mnohem déle! A co jste dělala těch dvacet let předtím?"
Jaké jsou Vaše nejlepší a nejhorší zážitky?
,,Já si vždycky pamatuji jen to dobré. A toho je tolik, že TOP žebříček nesestavuji."
Jak se Vám stala ta hrozná věc, že učíte na ČAGu?
,,Jsem na ČAGu ráda. Povolání učitele vám dovolí být mezi mladými, ještě nepokroucenými lidmi. Je to osvěžující."
Jaké jsou Vánoce z pohledu češtináře?
,,Jako Velikonoce, také s velkým V." (Zaplaťpánbůh, protože byly doby, kdy se psaly s malým v.)
Díváte se na dárky z hlediska gramatiky?
,,To mne nikdy nenapadlo, ale hned to zkusím.
Kdo, co? Dárek. Symbol konzumních Vánoc.
Bez koho, čeho? Bez toho dárku byste se sice zcela určitě byli obešli, ale babička to jistě myslela dobře. Tak koukej poděkovat a usmívej se, ty holomku!
Komu, čemu? Samozřejmě, že letos jen dětem, my dospělí si přece nic dávat nemusíme. (Tato situace končí zoufalým sháněním naprostých blbostí pro dospělé členy rodiny ještě na Štědrý den v poledne.)
Vidím koho, co? Ano, vidím dárek, ten nádherný svetřík, který bych si tolik přála k Vánocům. Škoda, že Ježíšek ho také nevidí a dostanu tu neforemnou fialovou věc, která vypadá, že ji Santa přehazoval přes soby, aby se mu při čekání nenastydly.
O kom, o čem? Právě že o dárcích Vánoce vůbec, ale vůbec nejsou!
S kým? To je ten pravý smysl Vánoc! S kým je strávíte a jestli do nich necháte alespoň nahlédnout toho malého oslavence."
Máte nějaký vtipný zážitek z Vánoc?
,,Jak jsme křísili kapra. Jak jsme se málem zřítili s letadlem ve sněhové vánici. Jak jsme slavili Vánoce v dubnu." (Příhody za mírný poplatek na přání rozvinu.)
Koncertní mistr aneb rozhovor s Václavem Žákem
Cizina volá aneb jak se studuje v Dánsku
Kde přesně studuješ a jaký obor?
Studuji ve městě ZIBAT, přesněji v Campus Roskilde a obor Marketing Management and International Sales.
Proč jsi si vybral právě tuto zemi?
Protože jako student EU nemusím platit školné a druhý důvod, který asi stojí za zmínku byl ten, že školy v Dánsku se zaměřují na praxi (to the certain extent), case study a ve vyšším ročníku studenti mohou na intership do firmy kdekoliv na světe (samozřejmě pokud si to dokážou zařídit) v rozpětí 3-6 měsíců mam dojem.
Co Tě na škole příjemně překvapilo?
Od doby, co jsem přijel mě Dánsko ještě nepřestalo příjemně překvapovat, například studium dánštiny ve večerní škole, vše zadarmo, pokud student poctivě chodí.
A nepříjemně?
Dánsko se v poslední době stal tak trošku fenomén pro studenty ze Střední a Východní Evropy, takže mam ve třídě poměrně dost Slováků a Čechu a kolikrát se stane, že ve třídě je slyšet čeština víc než angličtina. Hyperbolicky řečeno. Proto bych doporučil vybírat méně profláklé školy.
Byla nějaká chvíle, kdy jsi si říkal "vzdávám to, jedu domů"?
Ne… Jako měl jsem pár „krizovek“ samozřejmě.. hlavně ze začátku, kdy toho zařizovaní bylo fakt moc. Na druhou stranu to byla nejcennější zkušenost, kterou jsem v Dánsku zatím získal.
V čem je jiné studium v dané zemi oproti tomu v Česku?
Určitě studenti hodně praktikuji/procvičují to, co se naučili na skutečných případech/firmách…
Dále, dodržuje se tu docházka, hlavně kvůli tomu, že na začátku dostaneš student permit a když nebudeš chodit, můžou tě poslat domů. Zajímavostí je, že nedostáváme známky jen feedbacky od učitelů, což se asi liší škola od školy.
Jaká byla reakce rodičů, když jsi jim poprvé oznámil, že chceš do ciziny?
Úplně tu prvotní reakci si nepamatuji, vím, že si přáli, abych zůstal, když už to začínalo vypadat, na to že půjdu ale věděli, že to pro mě bude nová zkušenost.
Na co bys upozornil případné studenty z ČAGu, kteří uvažují o studium v zahraničí?
Výběr školy, zjistit si co nejvíc informací, výhody nevýhody. Přijet určitě týden nebo dva před začátkem školy a začít si řešit nezbytné papíry, povolení, potvrzení s předstihem.. a aby si určitě vybrali taky marketing management, abych měl komu prodat učebnice
Doporučil bys zemi, ve které se nacházíš?
Určitě, stejně tak jakoukoliv zemi ve světě. Když je student ochotný se učit, Dánsko mu dokáže poskytnout velice dobré podmínky. Stejně tak jako celá Skandinávie.
"Díky, že můžem" v režii GJVJ
Mezi 17. a 21. listopadem probíhá v Č. Budějovicích festival „Díky, že můžem v režii GJVJ“ a nám se povedlo udělat rozhovor s 3 z 13 organizátorů tohoto unikátního festivalu a vyzpovídat je. Konkrétně se jedná o Páju Heydukovou, Jiřího Holuba a Terezu Hovorkovou.
Mohli byste vlastními slovy představit tuto akci?
Pája: My tedá, vlastně, oslavujeme 25 let od Sametové revoluce. Oslavujeme svobodu ve všech jejích formách.
Co od toho očekáváš?
Že se lidi za tím co se stalo, ohlédnou a uvědomí si, co nám to všechno dalo.
A co nám to podle tebe dalo?
Nové možnosti.
Jak jste přišli k názvu „Díky, že můžem“?
Pája: No, ono tato akce není tak docela náš výmysl, působíme právě pod festivalem „Díky, že můžem“, což je festival celorepublikový. Takže jsme vlastně takový festival pod festivalem. A kvůli tomu ten název.
Vedete takhle velkou akci poprvé? A jak jste se vůbec k jejímu vedení dostali?
Terka: Takhle velkou akci pořádám poprvé, jinak mám zkušenosti z pořádání akcí se skautem. A dozvěděla jsem se o tom na studentské radě, na kterou chodím za naši třídu. Od nás ze třídy nikdo nechtěl, tak jsem se nakonec přihlásila já.
Jirka: Takhle veřejně taky poprvé. Občas děláme nějaké akce pod oddílem, ale to jsou všechno menší akce. Mám tu na starost hlavně propagaci (na facebooku…). A do vedení jsem se dostal právě díky Terce, která mě překecala.
Jak probíhá spolupráce s majiteli podniků?
Pája: Docela hladce. Občas mám pocit, že ti majitelé ani nevědí, že se u nich něco děje.
Máte nějaké ohlasy od lidí?
Pája: Máme, hlavně teda na facebooku, kde si to spousta lidí chválilo.
Terka: No nevim, jestli se to dá brát jako ohlas, ale dneska jsme zpívali (pozn.red.: středeční vystoupení sboru Mendík), tak se mě pak asi troji lidé nezávisle na sobě ptali, jestli je to kvůli tomu, že protestujeme proti Zemanovi.
Jak dlouho jste to připravovali?
Pája + Jirka + Terka: Tak nějak na poslední chvíli. Informace sice přišli už před delší dobou našemu panu řediteli na e-mail, jenže on maže cizí e-maily, takže se nám to doneslo asi teprve měsíc předtím, než se to mělo konat. Takže to bylo hodně narychlo a poslední týden byl hoodně pracovní.
Řekla bych, že je to docela vidět, není úplně dotáhnutá propagace atd. Ale příští rok to bude rozhodně lepší!
Budete tedy něco takového dělat i příští rok?
No určitě bychom rádi. Nebude to sice asi přímo tahle akce, protože ta se dělá vždy k nějakému kulatému výročí… Ale něco určitě.
